Podstata svěřenského fondu
Svěřenský fond je souborem majetku, který je zcela oddělený a nezávislý na majetku zakladatele nebo toho, kdo do něj vložil následně další majetek.
Svěřenský fond má své vlastní označení, které obsahuje slova „svěřenský fond“. Zároveň musí být z označení patrný účel fondu. Může se tak například nazývat "Soukromý svěřenský fond Pavla Nováka".Oddělení vlastnictví
Svěřenský fond však nemá právní osobnost a nemůže tedy právně jednat a vstupovat tak do práv a povinností. Na účet fondu jedná svým jménem svěřenský správce. Svěřenský správce však není vlastníkem majetku ve standartním pojetí.
Zjednodušeně se dá říci, že je svěřenský fond souborem majetku bez vlastníka. Realita je však jiná, protože svěřenský fond je souborem majetku, který má dokonce dva "vlastníky".
Správce svěřenského fondu vystupuje jako vlastník v právním smyslu slova. To znamená, že může s majetkem činit vše, co může v rámci právního jednání s majetkem učinit vlastník jakéhokoliv jiného majetku. V anglosaském právním řádu má správce postavení tzv. legal owner.
Obmyšlený svěřenského fondu vystupuje jako vlastník majetku z pohledu užitku, který majetek poskytuje a který za standardních okolností rovněž náleží vlastníkovi. V anglosaském právním řádu se pro postavení obmyšleného vžilo označení beneficial owner.
Účel fondu
Vymezení účelu je jedním z velmi podstatných kroků při konstrukci nastavení svěřenského fondu. Svěřenský fond totiž musí mít vždy vymezen účel, ke kterému může být majetek svěřenskému fondu použit. Účel může být buď soukromý nebo veřejně prospěšný.
Soukromý účel znamená, že majetek fondu slouží k prospěchu určité osoby nebo skupiny osob nebo také na uctění památky určité osoby. Není podstatné, zda půjde o osobu fyzickou nebo právnickou. Za soukromý účel svěřenského fondu může být považováno rovněž investování s cílem dosažení zisku určenému k rozdělení mezi zakladatele nebo jiné osoby.
Veřejně prospěšným účelem může být použití majetku širokým spektrem způsobů. Nikdy však hlavní činností fondu nebude dosahování zisku nebo provozování závodu.
Obmyšlený
Další důležitým aspektem při zakládání svěřenského fondu, který bude vždy spjat s cíli zakladatele, je určení obmyšlené osoby – beneficienta, popřípadě vymezení způsobu, jak takovou osobu v budoucnu určit.
Lze si přestavit i situaci, že obmyšlenou osobou nebo jednou z obmyšlených osob bude i zakladatel.
Plnění ze svěřenského fondu obmyšlenému může být reprezentováno poskytováním plodů, užitků, výnosů ze svěřenského fondu nebo podílu z nich, anebo vydáním podstaty nebo podílu na podstatě svěřenského fondu při jeho zániku.
Zakladatel určí ve statutu podmínky pro plnění ze svěřenského fondu.
Právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu je soudně vymahatelnou pohledávkou obmyšleného.
Je nepochybné, že nárok na plnění, který již vznikl, je možné postoupit na třetí osobu.
Otázkou však je, nakolik bude možné práva obmyšleného postihnout exekucí nebo v rámci insolvenčního řízení. Lze předpokládat, že konkrétní plnění, na které již vznikl nárok, bude v rámci exekučního a insolvenčního řízení postižitelné.
Statut
Statut fondu je pro otázky fungování svěřenského fondu zcela zásadním dokumentem. Je projevem vůle zakladatele a musí být pořízen ve formě veřejné listiny – notářského zápisu.
Statut obsahuje alespoň:
- označení svěřenského fondu,
- označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,
- vymezení účelu svěřenského fondu,
- podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
- údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou,
- má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen.